Tematické vycházky

Během své spolupráce s Pražskou informační službou, ale též s regionálními organizacemi apod. jsem zpracovala podrobně již několik vycházek zaměřených na zajímavá - a neobvyklá - témata.
Zde je jejich nabídka:

Po stopách Mariny Cvetajevoj Procházka po Všenorech a Horních Mokropsech, kde tato mimořádná ruská básnířka strávila zřejmě nejšťastnější období svého, jinak tragického, života.

vsenor
S českými básníky na železniční zastávce Všenory, kde Cvetajeva vyhlížela Pasternaka

Po stopách ruské emigrace I., II. Neobvyklý pohled na pražské Nové a Staré Město - Praha jako dočasný domov ruské emigrace v dobách první republiky, dávno zaváté stopy po ruských vědcích, intelektuálech, umělcích, kteří v Praze našli svůj dočasný domov.

img_01361
Vyprávění o ruských emigrantech v Praze 20.let

Dějiny průmyslového Smíchova Pohled na kdysi romantickou periferii očima 1.pol.19.století - první továrny, počátky cyklistiky, první pokusy o sociální bydlení, počátky mateřských školek…

Královská zahrada a Jelení příkop Víte, kde měl Rudolf II. hermetickou dílnu? Víte, odkud získali Holanďané “své” tulipány? Víte, proč se potok v Jelením příkopě jmenuje Brusnice? To a další informace můžete získat na této vycházce.

Stromovkou do Tróji Příběhy mnoha staletí se odkrývají při procházce Královskou oborou a Trójou. Podívejte se na ně očima renesančního světáka, barokního kavalíra či dobového řemeslníka!

Na Okoř je cesta jako žádná ze sta Výlet určený pro děti - z Vítězného náměstí autobusem do Noutonic a pak pěšky (2Km) na Okoř. Výklad je doplňován barevnými obrázky. Děti zjistí, že hrady si nemuseli vždy stavět jen rytíři, dozví se, co je to donžon nebo nahlédnou do hradní štoly.

Za duší barokní Prahy
Vycházka není tentokrát (klasicky) zaměřena na architekturu, ale spíše s její pomocí vypráví o duši barokního člověka a o duši města barokem poznamenané. Posluchači se např dozví, jak byly vytvářeny barokní fasády, proč hýřily barvami a proč byly často tak zdobné, odkud se vzaly morové sloupy, jaká “divadla” tehdejšího člověka poutala (divadla, musica navalis, exekuce…), v jaké zázraky a proč tehdy lidé věřili… Vycházka probíhá na území Starého Města a Malé Strany.

<p11406631

Po stopách ctihodné Marie Elekty
Posluchači se společně se mnou opravdu vydají ve stopách této výjimečné ženy, která r.1626 přišla do Prahy v čele sester bosých karmelitek. Budeme si vyprávět o řádu, který v době protireformace velice oslovil ženy z měšťanských a šlechtických vrstev, o řádu, který vyhrotil tehdejší citově vzepjaté vnímání tehdejších lidí a svého vrcholu dosáhl v době, kdy zesnula Marie Elekta. Budeme sledovat i jeho ústup z pražské historie a připomeneme si i jeho současnost. Pokud se mluví o hlavním městě jako o “Praze magické” či “Praze zázračné”, pojďte se na místa zázraků podívat společně se mnou!

Historické mlýny Starého Města a Malé Strany Naučme se pohlížet na mlýny jako na technický (znovuobjevený) vynález 11.stol., který ulehčil život ženám, zintenzivnil a zkvalitnil výrobu barvířů, papírníků, sladovníků i kovářů! Víte co je to korečník a kde je paleční kolo? Víte, k čemu jsou na Vltavě jezy? Objevte kouzlo vodních mlýnů!

Za Indiány a divochy po Praze Co mají společného divoši s Prahou? Mnoho! Doba zámořských objevů navždy změnila kulturu i běžný život Evropanů a Praha nebyla vyjímkou. Z Prahy také vyjížděli mnozí stateční mužové (i ženy) do neznámých krajů a do Prahy se navraceli s cennými sbírkami. Pohled na Prahu ze zcela nového úhlu!

Za erby pražských primasů. Vycházka specificky zaměřená na heraldiku. Jaká základní pravidla v heraldice platí? Kdo byl erbovník a kdo šlechtic? Co nám erby pražských pimasů vyprávějí o svých majitelích? Proč měl primas Krocín predikát z Drahobejle? Proč visí v Týnském chrámu kyrys? Plavali v Kaprově ulici kapři? Objevte poetiku heraldiky!

Na korunovaci s F.L.Věkem
Putování po centru Prahy ve stopách dobrušského rodáka, který se svými krajany přijel v září r.1791 do Prahy, aby na vlastní oči viděl korunovaci českého krále svatováclavskou korunou, která se po mnoha letech navrátila z Vídně do Prahy. V Praze byl však nejen Věk, ale také W.A.Mozart, aviatik Blanchard a mnoho dalších, kteří přijeli Pražany pobavit, udivit, uctít… A nejen to! Po dlouhých letech měla před panovníkem zaznít ve slavností ceremonii čeština! Prožijte tyto výjimečné chvíle i vy!

Zapomenutý pěvec staropražský - František Hais
Přednáška na mimořádně poutavé a přesto okrajové téma: život jednoho z představitelů pražské chudiny 19.stol., flašinetáře Franiška Haise, který způsobem svého života reprezentuje nejchudší dělnou vrstvu obyvatel hlavního města a je pro nás jakýmsi “vzorkem” této části společnosti. A přes to - jeho osud je výjimečný! Mnohé písně, které dodnes považujeme za lidové, jsou jeho dílem, hlubokou poklonu mu za jeho života složil v tisku Jan Neruda, finanční sbírku na pomoc tomuto člověku vypsal JuDr. Sladkovský… Zaposlouchejte se do detailů života chuďasů a nezapomeňte při tom, že i naše hymna je původně “jen” kramářskou písní!

Liturgická hudba na Pražském Hradě
Tato vycházka je velmi specifická nejen svým obsahem, ale také díky svému jedinečnému závěru: prohlídce dómských varhan, které mým posluchačům již podvakráte předvedl dómský regenschori Jos.Kšica. Během procházky hradními nádvořími si připomínáme vývoj církevních a náboženských zpěvů v evropské i české kultuře a poté smíme vejít v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Wohlmuthovu kruchtu. Tato vycházka je možná jen s velmi laskavým svolením Správy Pražského Hradu a hradčanské farnosti.

 V útrobách dómských varhan.

V útrobách dómských varhan.

Plavecký kostelíček v Podskalí. Vycházka nás zavede do rázovitého Podskalí, které - zdá se - žije již jen ve vzpomínkách. Ale nenechte se mýlit! Je tu dodnes chudobinec sv.Bartoloměje, prochází tu stále “via publica” a hlavně - voraři a šífaři nám zde zanechali svůj kostelík! Víte, kde ho hledat?

Kdyby mosty vyprávěly. (2 vycházky) Vyprávění o pražských mostech aneb od železničního mostu až k Negrelliho viaduktu. Myslíte, že pražské mosty znáte? Možná ne zcela - budu vám vyprávět nejen o jejich autorech, ale také se dozvíte mnoho technických zajímavostí, připomeneme si, že nejeden pražský most vypadal před mnoha desetiletími jinak, než nyní, zavzpomínáme i na mosty, které již nestojí a zalovíme v repertoáru pražských kupletistů, kteří nejeden pražský most opěvovali či haněli. Vycházka s bohatým obrazovým materiálem.

Zvonice katedrály sv.Víta, Václava a Vojtěcha. Vyprávění o jižní věži katedrály, o rituálech a tradicích katedrálních hutí a hluboké symbolice Zlaté brány. Právě z této strany svatovítského dómu hlaholí zvony - zavěšeny ve dvou podlažích nad sebou od signálního Josefa až po obrovského Zikmunda. Srdce zvonů k nám promlouvají po mnohá staletí! Tuto vycházku je možno realizovat pouze s mimořádným svolením svatovítské kapituly a svatovítských zvoníků.

Zvon Zikmund, váha 16.5t

Zvon Zikmund, váha 16.5t

Královská zahrada aneb rozloučení s Adónisem
Dnešní podoba Královské zahrady v předpolí Pražského hradu jen vzdáleně připomíná, jakou měla podobu v dobách svého vzniku. Člověk “post-antický” se tehdy vyrovnával s běsy tehdejší doby: morovými epidemiemi, měřitelností času mechanickými hodinami, palnými zbraněmi.., krásu a jistotu nacházel v útěku do antických dob. Možná vás překvapí, až zjistíte, proč vysazujeme květiny do květináčů, proč byly tak populární oranžerie či jaký význam má slovo “zahrada”. Podívejme se na tuto zahradu očima renesančního člověka a vymalujme si její podobu, jakou měla v 16. a 17.stol.

Čtrnáct pražských mučedníků
Příběh sedmnácti řeholníků OFM, z nichž 14 zahynulo v kostele P.Marie Sněžné a v přilehlém klášteře v únoru 1611, znalo jen nemnoho historiků a řeholníků, dokud nepadlo konečné rozhodnutí o jejich blahořečení v říjnu 2012. Vydáte se se mnou nejen po stopách jejich mučednické smrti, ale především do dob, kdy se pro víru umíralo i zabíjelo. Na samém konci vlády císaře Rudolfa II. byly rozjitřené emoce na všech stranách a okolnosti, které nakonec vedly i k výše zmíněné tragédii, byly mnohem složitější, než pouhé “srocení novoměstské lůzy”. Vycházka začíná u Novoměstské radnice, kde si připomeneme “dlouhý sněm”, dále se vydáme do Jungmannovy ulice, kde stával dům svobodných pánů z Hory Kosové a nakonec zamíříme ke klášteru, kde tragédie vyvrcholila. Poznejte lépe pohnutá léta počátku 17.století!

Na místě tragédie v kostele P.Marie Sněžné.

Lucie, Barbora, Ambrož a a ti druzí ve vánoční Praze.

Vycházka adventní a vánoční připomene tradici oslavování světců, kteří jsou tradičně spojováni s vánočními svátky. S pomocí obrazů a soch v některých pražských chrámech se seznámíme se zajímavými osudy některých raně křesťanských světců, připomeneme si lidové tradice s nimi spojené a zjistíme, kde jsou jejich kořeny. Dozvíme se také leccos o pohanských tradicích, nebo například o dodnes zakořeněných chybách, které nám zůstaly jako památka na změnu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský. Objevte další rozměr Vánoc! Tato vycházka je možná s laskavým svolením augustiniánů, dominikánů a maltézských rytířů.

Za Jezulátkem k P. Marii Vítězné.

“Pražské Jezulátko” je pojem známý na celém světě. Známe ho ale dobře i my? Víme, kdo nechal tuto malostranskou svatyni postavit, odkud se vzalo Jezulátko, proč ho lidé začali považovat za zázračné? Víme, že v tomto kostele jsou další dva zázračné předměty? Nechme se okouzlit dobou barokních legend, nadpřirozených zázraků a mystických vizí! Pojďme se divit a snít “k Jezulátku”! Tato prohlídka je možná jen s laskavým svolením bosých karmelitánů.

Emauzy, čili “ať svítí vaše světlo před lidmi!”

Prohlídka kláštera Na Slovanech, který je také znám jako Emauzy, vás seznámí nejen s historií tohoto kláštera, který byl r. 1347 založen králem a císařem Karlem IV. pro slovanské benediktiny, ale také vás stručně seznámí s dějinami mnišství. Kdo byli první poustevníci? Kde vznikaly první kláštery? Proč se mniši uchylovali do měst? Nezapomeneme ani na zajímavou etapu v historii tohoto kláštera, v němž na přelomu 19. a 20. století našli útulek tzv. beuronští benediktini, kteří zde zanechali výrazné výtvarné stopy. Prohlédneme si také bohaté fragmenty středověkého cyklu maleb, který je jedinečný v kontextu celého evropského umění, budeme ale také obdivovat práci současných umělců, kteří doplnili interiéry kostela P. Marie novými liturgickými předměty a objekty s náboženskou tematikou. Prohlídka je možná během běžné otvírací doby objektu.

Do Expedice s F.L.Věkem.

Pokud dnes pravidelně  čteme denní tisk, je to také zásluha V.M.Krameria, který již v 18. stol. vydával české noviny, založil české nakladatelství - slavnou Expedici, ale také provozoval antikvariát. Pojďme na Staré Město objevovat domy a objekty, kde tento muž žil a působil. Dobu a okolnosti nám pomůže oživit román Aloise Jiráska, “F.L.Věk”, ve kterém spisovatel faktograficky zcela věrně líčí i osudy tohoto průkopníka české žurnalistiky! Vraťte se do časů josefínských reforem, napoleonských válek a “zapadlých vlastenců”!

Nuselský most.

Kdo by neznal Karlův most!? Ale kdo zná dobře další pražské mosty? Nuselský most byl r. 2002 vyhlášen stavbou 20. století. “Nuselák” je však pro pražany stále jen spojkou na magistrálu, případně “tím mostem, co v něm jezdí metro”.  Avšak kolik zajímavostí se skrývá v jeho betonovém skeletu, kolik úsilí a nápadů vyžadovalo budování tohoto kolosu, kteří architekti bojovali o realizaci svých návrhů a jak se měnilo okolí mostu, tuší jen málokdo. Pojďte obdivovat tuto moderní stavbu! Poznejte i Prahu 20. století!

Kostel sv. Mikuláše jako “zrcadlo baroka”.

Prohlídkatéto “perly” Prahy vás naučí “číst” barokní symboliku a porozumět “řeči prostoru”. Během zasedání Tridentského koncilu definovala katolická církev znovu a zcela jasně své pravdy, které bylo třeba demonstrovat také s pomocí umění. Proč není na barokních Pietách P. Maria zhroucená? Proč je v postranních kaplích množství relikviářů? Co dělají v kostele, jenž je zasvěcen sv. Mikuláši, obrovské sochy církevních Otců a sám světec je zobrazen mnohem menší? Poznejte baroko skrze jeden z nejkrásnější¨ch pražských chrámů! Vstup do kostela je zpoplatněn.

Škrétovy Pašije.

Cyklus obrazů zasvěcený pašijovému týdnu namaloval Karel Škréta na samém sklonku svého života, v 80.letech 17. století a zajistil si jím nesmrtelnost. Díky úsilí odborníků NG proběhl nedávno uměleckohistorický průzkum díla Karla Škréty, který zmapoval i tento Pašijový cyklus, který je dnes umístěn na emporách kostela sv. Mikuláše na Malé Straně. Byl tam ale vždy? Pro koho ho Škréta maloval? Co do těchto obrazů zašifroval? Jaký byl účel tohoto cyklu? Poznejte velké dílo tohoto umělce zblízka! Vstup do kostela je zpoplatněn.

Za žlutou růží Josefa Mánesa.

Tzv. “Mánesův orloj” známe všichni. Jaká další díla od Josefa Mánesa známe? Většina z nás zjistí, že si na další umělcova díla již tak snadno nevzpomene. Proč tomu tak je? Kde hledat další umělcovy práce v pražských ulicích? Jsou ještě Mánesovy stopy v Praze patrné? Kde měl ateliér, kde maloval kalendářní desku, kde zemřel? Jaký byl jeho osud? Vydejte se za jímavým příběhem tohoto umělce!

… a tak ho mistr kat pasoval svým mečem na rytíře.

Topografie staré Prahy by nebyla úplná, kdybychom opomenuli místa spojená s chmurnými okamžiky v životě města. Na této vycházce se zastavíme v místech, kde bývala katovna, ukážeme si, do kterého kostela měl přístup mistr popravčí se svou čeledí, zjistíme, že popraviště nebylo jen na Staroměstském náměstí, dozvíme se něco o sociálním postavení kata v městské společnosti, ale také o rituálech spojených s popravou či o posledních chvílích nešťastného odsouzence. Nebudeme se však honit za senzacemi – vždyť popraviště byla chmurnou, ale organickou součástí města.

simon-abeles

ZA ŔÁD A POŘÁDEK DOSTAT ZA VYUČENOU ANEB ZA PRAŽSKÝMI CECHY.

Zkusme v dnešních ulicích Starého Města vyhledat místa a drobné památky, které nám připomenou alespoň některé z mnoha „pořádků“ neboli cechů, kterými pražská města oplývala. Z dovednosti rukou cechovních mistrů bohatly nejen cechovní pokladny, ale také města. Připomeňme si jejich zvyky, strukturu, pravidla a řády.

KARLŮV MOST

Na této vycházce se seznámíte nejen s historií a staviteli mostu, ale především s jeho výzdobou po stránce výtvarné i ikonografické. Vždyť tento most je opravdovou sochařskou galerií pod širým nebem, která pro naše předky představovala srozumitelnou a obsahově plnou čítanku katolické hagiografie i městské historie. Rozumíme však dodnes sochám na pražském mostě? Víme, o čem hovoří? Známe účel jejich vzniku? Pojďte se společně se mnou do této “čítanky” začíst!

Postůj na místě, kde zuřivost Švédů za války třicetileté ustáti musela.

Letos uplyne 370 let od závěrečného dramatu třicetileté války: hrdinné obrany Pražanů na podzim r. 1648 před švédskými vojsky. Vraťme se v duchu do barokní Prahy a pojďme po stopách obránců, kteří bojovali doslova „jako o život“. Bok po boku bránili pražská města císařští vojáci, měšťané, Židé, studenti, podskalští plavci… Možná budete překvapeni, na kolika místech si lze tyto vzrušující chvíle připomenout.

Vycházky možno předem objednat, cena dle platného ceníku.